Základní informace

Základní informace

  • Základní škola Veselí nad Lužnicí, Blatské sídliště 23, okres Tábor
  • Blatské sídliště 23, Veselí nad Lužnicí, 391 81
  • ředitel školy:
    Mgr. Lubomír Pospíchal (381 583 748, 724 522 367)
  • statutární zástupce ředitele školy:
    Mgr. Gabriela Kaislerová
  • referentka školy:
    DiS. Simona Vašicová (ústředna - 381 583 881, 775 123 157)
  • ústředna: 381 583 881, 775 123 157
    adresa datové schránky: tjo39p
    ID datové schránky: gp7mjrg

  • skola@1zs-veseli.cz

  • www.1zs-veseli.cz

Fakturační údaje

  • číslo účtu: 268 22 301 / 0100
  • IČO: 70893292
  • IZO: 000582719
  • REDIZO: 600064581

Historie školy

Ve středu města Veselí nad Lužnicí na náměstí T.G.M. stojí v letošním roce už stodvacetiletá škola – budova s bustou J.A.Komenského v bývalém hlavním vchodu, kterým vcházely do školy celé generace veselských rodáků. Její historie sahá do roku 1880, kdy byl položen základní stavební kámen.

image001Do té doby se veselská škola nacházela v domě proti faře (čp.4). „Bylo to stavení velmi malé a nízké“, píše v pamětní knize tehdejší řídící učitel Josef Haš. Mělo pouze dvě třídy, proto při vzrůstajícím počtu žáků byly najímány další místnosti v obecních i soukromých domech. Nedostatek místa a vyučování na různých místech si tedy vynutily postavení nové školní budovy. Na základě usnesení obecního zastupitelstva koupila obec Veselí zastoupená měšťanostou Karlem Švarcem, obecním radním Jakubem Charvátem a obecním výborem Tomášem Jindou od Karla Hraše za 6 500 zl. rak.čísla hostinec čp.23 na náměstí (se zahradou a stodolou, s „pivovárečním“ právem a užitky, s dvěma díly „lůzů“ a záhonem na hlavatišt’atech). Ačkoli smlouva o koupi byla sepsána již 14.2.1872 a i přesto, že výstavba nové školní budovy byla dost naléhavá, nemohlo se „pro odpor Mezimostí přikročiti ke stavbě. Veden spor o odškolení Mezimostí, který však Veselí vyhrálo“.

18.8.1880 byl tedy položen základní kámen ke stavbě, kterou projektoval a řídil inž.Jan Zusch z Č.Budějovic. Na výstavbě se podílely nejen přiškolené obce Mezimostí a Žíšov, ale i všichni obyvatelé města, protože jejich povinností bylo přivézt na stavbu z každého domu půl fůry kamene. Stavba nové školy (nynější přední trakt staré budovy) byla dokončena hned v příštím roce. Musíme se podivovat rychlosti a krátkosti doby, za kterou ji při tehdejším technickém vybavení stihli vystavět.

image00228.9.1881 byla páterem Tomášem Starým a katechetou Janem Kubíčkem vysvěcena a následující den – 29.9.1881 – se v ní začalo vyučovat. V prvním školním roce v nové budově, v roce 1881-82, měla škola 4 třídy se 414 žáky (209 chlapců a 205 dívek). Řídícím učitelem byl Josef Haš,učiteli Jan Perek a František Melena, mladšími učiteli Alois Kolín a Felix Truhlář.

15.2.1888 se místní školní rada usnesla požádat zemskou školní radu o zřízení měšťanské školy. 16.5.1889 povolila c.k.zemská školní rada zřídit ve Veselí trojtřídní měšťanskou školu chlapeckou její otevření však bylo odloženo až na 1.říjen 1889.Na základě konkurzního řízení byl ředitelem ustanoven Josef Skočdopole,učiteli František Melena a Václav Ceplecha, katechetou František Petr. V dalším školním roce byl podučitelem ustanoven Augustin Šindelář. Jako nepovinným předmětům se vyučovalo hře na housle a němčině.

Měšťanská škola ve Veselí byla první školou tohoto druhu v celém tehdejším třeboňském okrese. Jejím úkolem byla příprava žáků ke studiu na učitelských ústavech a na ostatních odborných školách. Do měšťanské školy se začali soustřeďovat žáci nejen ze všech blatských obcí, ale také z Bošilce, Dynína, Lhoty, Vlkova, Valu a Hamru.

 

Výnosem zemské školní rady ze dne 1.11.1893 byla spojena správa obecné školy smíšené s měšťanskou školou chlapeckou. image003Počet žáků se pohyboval mezi 570 – 680 žáky. V zimním období se počet žáků zvyšoval o ty, kteří byly v době, kdy se dalo pást, ve službě u hospodářů v okolních vesnicích a na jaře opět odešli. Žáci, kteří během školního roku dosáhli čtrnácti let věku, školu opouštěli, aniž by dokončili celý školní rok.

Díváme-li se dnes na zdravé, moderně oblečené děti, musíme si s obdivem vzpomenout na všechny ty, kteří bez ohledu na roční období a na počasí přicházeli do školy i z velké dálky pěšky s pouhým krajícem chleba na celý den. Učili se ze zděděných otrhaných učebnic a mnohdy neměli ani ty, protože jim je rodiče nemohli koupit. Konečně ani prostředí nebylo tehdy příliš lákavé. Listy starých kronik nám dochovaly svědectví o tom, že se žáci ve třídách tísnili, že škola byla odkázána na milodary zámožných, že jejich štědrost se projevovala velice skoupě, často neúměrně projevům vděčnosti, kterou za to vyžadovali.

S růstem počtu žáků (v té době průměrně 88 žáků na třídu) se měnil a rozrůstal i učitelský sbor. Z dochovaných černobílých snímků můžeme vyčíst nejen kantorskou laskavost a vlídnost, ale i přísnost. Není nám neznámo, že pohlavek a rákoska byly tehdy uznávanými výchovnými prostředky. Dnes se nám zdají tyto poměry neuvěřitelné, a přece jsou pravdivé.

image006image005Jak je patrno z uvedených počtů žáků, budova po 20 letech opět kapacitně nedostačovala a bylo nutné vyučovat v najatých místnostech. Obecní zastupitelstvo v Mezimostí proto usilovalo o zřízení samostatné školy (byla dokončena v r.1907).

Od 15.4.1905 do 10.10.1906 byla prováděna adaptace nevyhovující veselské školní budovy a současně bylo na dvoře přistavěno nové křídlo. Stavbu provedl stavitel Karel Vorel z Veselí a náklad činil podle údajů ve školní kronice 74 549,28 K.

23.9.1906 byla přístavba slavnostně vysvěcena děkanem Janem Uhlíkem a týž den byl zahájen školní rok.

4.9.1906 bylo zemskou školní radou povoleno otevření měšťanské školy dívčí, která byla dána pod správu ředitele obecné školy a měšťanské školy chlapecké.

Života školy se vždycky citlivě dotýkaly všechny události ve městě i ve státě. Patří k nim i obě světové války. V době první byl ve škole zřízen lazaret, vyučování bylo nouzové, žáci trpěli hladem a nedostatečným oblečením. V kruté době fašistické okupace bylo mnoho učitelů pro své smýšlení odvedeno gestapem, uvězněno nebo zproštěno učitelské služby. Budova školy byla zabrána pro vojenské účely a žáci se učili v místních hostincích za velmi špatných podmínek. Bylo zavedeno „domácí vyučování“ (žáci si chodili jednou týdně do školy pro úkoly), učebny nebyly vytápěny a některé vyklizeny pro potřebu německé armády.

Nejvýznamnější změny z hlediska provozních a materiálních podmínek, ale i z hlediska přestavby celého obsahu a koncepce výchovně vzdělávacího procesu, zaznamenala škola v 70.letech. Tehdy byla budova zcela rekonstruována tak, aby vyhovovala moderním požadavkům. Vyvrcholením změn – v době kdy stará škola už opět praskala ve švech – bylo postavení a otevření nové školní budovy se 16 třídami, družinovým a stravovacím pavilonem v roce 1977.

V současné době je naše základní škola místem, kde děti tráví značnou část dne.
Má 18 tříd, 425 žáků a 34 zaměstnanců.

Od září 2009 je průčelí staré školní budovy upravené a vypadá téměř stejně, jak bylo původně vystavěno.

image008image007

 

Historie ke stažení v PDF